Štreka – PPOSPO – První přespolní originální staropražský pouťový orchestr

   V prosinci 2016 jsem byl pozván do Obecního domu v Praze na vystoupení hudebního dua Duo Švejk. Harmonikář a basistka zde měli mít své vystoupení, ale hudebnice byla nemocná a tak záskok dělal houslista. Harmonikář, známý mé kamarádky nám přišel zahrát ke stolu, na otázku co chceme zahrát jsem mu odpověděl „zahrajte mistře v těchto nádherných prvorepublikových prostorech něco ze staré Prahy, třeba Šlapeto, Hašlera... "to nehraju" zněla odpověď. A to co následovalo v jejich další produkci, mě nekompromisně donutilo odejít. Celou cestu domů z Prahy jsem se styděl, že někdo dokáže v tak nádherných prostorech plných ciziců a turistů způsobem, jehož jsem byl svědkem, ničit krásnou českou muziku.
Hlodalo to ve mně minimálně 2 měsíce a jednoho dne jsem vzal telefon a zavolal svým kamarádům, známým z různých hraní, harmonikáři Pavlovi Hustovlasovi Holubovi z Plzně svého času členovi vyhlášeného německého echt mysliveckého harmonikářského souboru v Bavorsku a houslistovi Zdeňkovi Langustovi Langovi ze Šťáhlav prvnímu violončelistovi souboru z Tylova divadla v Plzni, zda by měli čas a nechtěli by se sejít. Domluvili jsme se na neděli a já celý týden stahoval z internetu vše možné od Karla Hašlera a od kapely Šlapeto a Patrola, objednal jsem vše co se dalo na cd a dvd od výše jmenovaných a v neděli vyrazil za kamarádama.
Měli jsme sraz v hospodě Na Růžku ve Šťáhlavech v 10 hodin a tam, jsem na kluky vyvalil zážitek z matičky Prahy a nápad udělat kapelu, která by hrála tyhle staré věci, vyložil jsem veškeré materiály co jsem pro ně měl připravené a Langusta řekl jen jednu věc „tak pánové už jsem toho nahrál a hraju hodně, sjezdil jsem celý svět, hrál s kdekým a před kde kým, ale do tohodle teda jdu" a k mé radosti proběhla první osmihodinová zkouška a začali jsme dávat dohromady repertoár kapely Šlapeto a staropražské písničky.

Zkoušeli jsme pravidelně tři měsíce každou neděli od 10 hod a téměř vždy jsem jezdil domů pozdě odpoledne. Velikonoční zkouška skončila jízdou po kamarádech a hrálo e po cestě v každé vesnici na návsích a koledníkům. První vystoupení jsme měli na Svatoboru na rozhledně při Sušických slavnostech, počasí bylo super a lidí hodně a zpívalo se až do odpoledních hodin. Následovalo pár vystoupení v soukromém pivovaru v Radobyčicích u Plzně, hraní ve Šťáhlavech, pár soukromých narozenin a pak nás kamarád Honza Kocum z Lub v Klatovech pozval na heligonkářský festival v Červeném Poříčí a když jsme to rozbalili jako jediná kapela a lidi tancovali po stolech, věděl jsem, že je to to, co jsem chtěl s klukama hrát.
V Srpnu jsme si udělali cvičně výlet do matičky Prahy a zahráli jsme si na náplavce u Vltavy. Nádherná akce, kde s námi na břehu Vltavy tancovalo a zpívalo spoustu lidí všech národností.
Rok se sešel s rokem a za 14 dní jedeme splnit moje přání a pojedeme si zahrát k orloji a do Obecního domu. Už se těšíme nejen my, ale i naši kamarádi. A další cíl? v létě pojedeme splnit Langustovo přání do Francie do La Roschel a mé do Alsaska do Colmaru, kam již jezdím hrát delší dobu se Štrekou. Zatím hrajeme ve třech a občas bereme na větší akce bubeníka ale moc rád bych si zahrál i s kamarádama ze Sušice, kteři již kdysi ve Štrece hráli.