Štreka  –  Folk rock

V roce 1983 jsem se jako voják základní vojenské služby, sloužící v klatovských kasárnách U dragounů dostal ve volném čase na plánickou Zš jako vedoucí pionýrského oddílu. Se svými dětskými kamarády jsem byl uvolněn na letní tábor v Kunkovicích kde jsme s vedoucími každý večer u ohně hráli spoustu krásných písniček, a během těch krásných 14 dní jsme se domluvili, že založíme kapelu a budeme hrát country muziku. Foukal jsem v té době foukací harmoniky ale Michal Peter - kapelník, mimochodem muzikant z povolání u posádkové hudby v Klatovech přitáhl na první zkoušku erární basu a se slovy nemáme basáka - bylo rozhodnuto o mém dalším muzikantském osudu. Rok jsme zkoušeli z rozkazu velitele útvaru na útvarovém klubu, absolvovali jsme několik ASUTU – soutěže armádní umělecké tvorby, hráli jsme pro klatovské sestřičky na Křesťáku, scházeli jsme se s kamarády na různých zpívaných, nejlepší byly v Klatovech – Lubech v bývalé  „ Dianě „
Naše první kapela se jmenovala „Karavana„, pak následovala formace „Klafeš„ -  Klatovští fešáci a osud mě zavál do Sušice, kde jsme s kamarády Honzou Pelechem, Milanem Kopou, Pepou Polankou dali dohromady partu která si začala říkat „ Štreka „, začali jsme pravidelně hrát na oslavách různých narozenin, svátků a po hospůdkách hrálo se nejen po Sušici u Chovatelů, ve  Svatoboru, v Kulečníku, Za vodou, u Švelchů, ale i v Hrádku, v Dlouhé Vsi na Růžku ...


Na silvestra 1994 mi z penzionu Hutník pod Srním zavolal vynikající muzikant - kytarista a houslista v jedné osobě kamarád Milan Kekit Šebelík ze Strakonic, že nutně potřebují s houslistou Jindrou Boublíkem basu, byl z toho nádherný dvoudenní tah a k dnešnímu dni již 23 letá spolupráce. V následujícím roce se začaly nabalovat kšefty na hraní a začalo se hrát téměř každý víkend a to pátky, soboty a občas i neděle na kluky to začalo být moc hraní a tak jsme na 21 let zůstali s Milanem – Kekitem sami dva, občas jsme si kluky zvali na různé přehlídky či větší vystoupení.


Repertoár se díky Milanovi pozměnil, začali jsme hrát všechny žánry, hodně jeho vlastních skladeb. Hráli jsme kde se dalo, jezdili jsme po celé republice, díky mým pracovním zkušenostem a známostem i do zahraničí – do Alsaska ve Francii, a do německa. Hráli jsme na Portách, přehlídkách, oslavy svátků, narozenin, firemní akce, akce pro obecní úřady, svatby, charitativní akce pro staroušky v nemocnicích, vánoční hraní, vinobraní, prostě všude, muzika nás stále baví a i když dnes máme oba další seskupení ve kterých hrajeme, najde se během roku stále pár akcí, které spolu rádi odehrajeme. Chtěl bych touto cestou Kekitovi poděkovat za to že mě naučil hrát spoustu krásných písniček a žánrů, které bych asi nebýt jeho, nikdy nehrál.